Nejen máj je lásky čas

Blíží se květen, lásky čas a již tento týden nás čeká 1. máj, svátek všech zamilovaných. Téměř všichni budou hledat rozkvetlou třešeň nebo jiný rozkvetlý strom, aby se pod ním políbili a spousta párů se vydá na Petřín.

I mě se tato tradice líbí a každý rok, kdy jsem polibek pod stromem nedostala, mi to bylo tak trochu líto. Naštěstí už se to nestává, a dokonce se těchto jarem provoněných májových polibků rozdává v našem případě víc, protože mezi sebe bereme s manželem i své děti.

S příchodem dětí jsem přijala více něžnosti do svých všedních dnů a už si nenechám ujít žádnou příležitost k projevům lásky (a to dokonce ani na Valentýna, kterého jsem nebyla nikdy příliš velkým příznivcem). A proto dny, jako je první máj, vnímám jako skvělou příležitost pro vytvoření dalšího něžného rituálu, který si každý rok zopakujeme a po kterém v dítěti zůstane ta krásná, jemná vzpomínka.

Chci dětem ukazovat, že projev lásky je něco, za co se nemusí stydět. Ať je to kluk nebo holka, pro každého je důležité nejen lásku přijímat, ale také se jí naučit dávat. Nejen ve dnech, které jsou určeny jako svátek zamilovaných, ale ve všech dnech našeho života.

Ale lásku dávat není taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Nemusí to být něco, s čím se člověk rodí a vždy to umí…Možná i vy jste někdy byli v situaci, kdy vám partner řekl, že se cítí nemilovaný. A vy to nechápete, protože pro něj děláte tolik věcí,…Nebo jste naopak vy sami měli pocit, že vás rodič nebo partner snad už ani nemá rád. On vás přitom miluje, jako nikoho na světě, ale ve vás paradoxně sílí pocit bezmoci.

Protože místo, abyste například dostali pohlazení po tváři a obejmutí, dostanete výčet všech věcí, které pro vás dělá. Nebo možná potřebujete pouze ujistit a slyšet “miluji Tě“, zatímco partner nerozumí vašemu rozladění, protože vám právě donesl kytku, kterou přece vyjádřil svou lásku… a dochází tak často k nedorozuměním.

A není to tím, že by někdo neměl toho druhého rád. Každý pouze mluví jiným jazykem lásky. Je to Gary Chapman, který ve své knize „5 jazyků lásky“ popisuje a definuje, že každý člověk má svůj preferovaný způsob vyjadřování lásky, na který slyší a pokud na něj budeme mluvit právě jeho jazykem lásky, bude se cítit milován.

Těmi 5 jazyky jsou:

  • Fyzický kontakt
  • Slova ujištění
  • Pozornost
  • Dárky
  • Skutky služby

A proto, když vás někdo pohladí místo toho, aby vám řekl „mám Tě rád“, nemusí to nutně znamenat, že vás rád nemá. Může to jen znamenat, že jeho jazykem lásky je fyzický kontakt a vůbec netuší, že tím vaším jsou slova ujištění. A zatímco vy potřebujete slyšet alespoň každý den, jak moc důležití pro partnera jste a že vás má rád, pro partnera je tím ujištěním třeba obejmutí, polibek či pohlazení.

Možná ani nevíte, jaký jazyk je ten váš. Někdy není úplně jednoduché si to rozklíčovat a zorientovat se. I mě trvalo pěkných pár let, než jsem si na to přišla. A i když jsem měla knížku G. Chapmana přečtenou, pořád jsem tápala. A došlo mi to až v momentě, kdy mě pravdu ranila věta „nemůžeš mi to říct zítra?“. Najednou mi to došlo. AHA! Mým jazykem je pozornost. Proto mě tak bolí věty typu počkej, teď ne… Proto mě nejvíc raní, když se s někým bavím a on mě neposlouchá…protože pro mě je dávání pozornosti primárním vyjádřením lásky.

A proč o tom mluvím? Jak toto vše souvisí s dětmi?

Protože i naše děti mají svůj primární jazyk lásky, který preferují. A jestli chceme zůstat našim dětem blíž, je nutné, abychom věděli, jakým jazykem lásky na ně promlouvat.

Autoři Gary Chapman a Ross Cambell v knize „Děti a pět jazyků lásky“ říkají, že děti do 5 let potřebují lásku vyjadřovat všemi pěti způsoby. Stejně tak jako každý člověk ve stresových situacích nebo v situacích, kdy není vše „v pohodě“. Proto v prvních letech života nevynechávejme žádný způsob vyjadřování lásky.

Nešetřeme na láskyplných projevech fyzického kontaktu jako jsou objetí či pohlazení.

Buďme příkladem a naučme děti říkat mám Tě rád a miluji Tě, tím, že jim to sami říkáme, ujišťujme je o tom, jak moc důležití pro nás jsou.

Dávejme jim opravdu aktivní pozornost a zkusme je co nejméně odbývat větami typu „teď nemám čas…“

Mysleme na ně a věnujme jim dárek, třeba jen tak. Nemusí to být nutně nějaká hračka, inspirujme se jejich dárky. Taky máte pokaždé takovou radost, když vám děťátko přinese ze školky kamínek, uschlou pampelišku nebo smrkovou větvičku? Jsou to jejich dárky, kterými nám chtějí projevit lásku. Dávejme dětem občas drobnost se slovy „když jsem uviděla tuto kytičku, vzpomněla jsem si na Tebe, tak jsem Ti jí přinesla…“

Tápete trochu v tom, co si představit pod jazykem lásky „skutky služby“? Věřím, že tento jazyk lásky je přirozený pro každého rodiče. A i když si určitě každý z nás  občas řekne, že je to dřina a možná touží po tom chvilku nic nedělat nebo spát celou noc v kuse, stejně každý z nás, bez rozmýšlení, jde pomoct svému děťátku, když potřebuje. Stejně každý z nás vyskočí uprostřed noci z postele, aby to drobné tělíčko pomazlil, když pláče.

Užívám si každé chvíle, kdy mou lásku děti přijímají zatím ve všech jejích podobách a kdy:

  • opětují moje objetí, vydrží v nich dlouhé chvíle a samy si o ně říkají,
  • rozjasní se jim oči při vyznání lásky a v jejich slovnících je slovo mám Tě rád a miluji naprosto běžné,
  • oceňují mou péči, kdy stojím vedle nich a pomáhám, kdy je potřeba,
  • rozzáří se radostí a zjihnou při nečekaném obdarováním i toho úplně drobného dárku a samy mě dárky zahrnují – mé kapsy jsou plné kamínků a kabelka plná uschlých listů. Protože bych nikdy takový dárek neodmítla. Takový malý kamínek, který vzdáleně připomíná srdce. Jak moc pro mě znamená, když je mi dáván se slovy: „dnes mám pro Tebe dárek, podívej srdce…“,
  • vítají mou pozornost, když po zvolání: „mami“ pokleknu do úrovně jejich očí a vnímám je právě teď a právě tady.

Pro správný vývoj našich dětí je láska nezbytná

Učím se rozeznat a pozoruji, jakým jazykem mluví mé děti. Čím budou starší, tím to pro mě bude důležitější, abych jim i nadále rozuměla. Vidím u své holčičky, že už nepotřebuje v těch pohodových chvílích sytit všemi pěti způsoby. Respektuji to a hledám ten její jazyk lásky.

Učme děti orientovat se v jazycích lásky. Třeba kvůli tomu, aby v dospělosti netápali a uměli komunikovat se svým partnerem.  A taky proto, aby uměli lásku vyjádřit všemi pěti jazyky a byla to pro ně přirozená součást jejich života.

A tak se vydejte 1. května někam pod strom, věnujte více pozornosti svým blízkým, uvařte jim slavnostní večeři nebo jim věnujte drobný dárek.

Najděme si cokoliv a ukažme všichni dětem, že přijímat a dávat lásku je naše přirozenost, stejně jako jíst či spát.  Přeji nám všem (nejen) květen plný lásky!

Něžná máma, autorka eBooku "Rituály nejen pro dětskou duši". S láskou, s jemností s citem,...více info o mně zde>>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.