Máme v našich mateřských rolích dostatek přirozenosti?

Pozorovala jsem včera zvířata na farmě. Ovce s hromadou jehňátek, kozy s kůzlátky. Fascinuje mě, jak se mláďata drží své mámy. Vždycky jsem se divila, jak může zvířecí mládě poznat svou matku, když třeba ovce vypadají všechny stejně? To neviditelné spojení funguje, jak u lidí, tak u zvířat.

Je to zkrátka mocná příroda, která to vše tak krásně zajistila. Která zajistila, že by matka za své děťátko dýchala.

Mateřský instinkt je opravdu síla

Ohromná, neviditelná síla, která je nám dána přirozeně. Přirozeně sytíme naše děti tím, co potřebují.

A tak mě napadá, jak je možné, že často instinkt ztrácíme? Proč jsme tlakem aktuálních trendů nuceni si kupovat každý měsíc časopisy pro maminky, číst všechny příručky, poslouchat personál už v porodnici, který přesně ví, co je pro naše dítě nejlepší. Třeba to, že ho máme nakojit každé tři hodiny. A pokud v noci spí, tak ho vzbudit, hlavně, aby se miminko najedlo přesně po třech hodinách.

Omlouvám se předem za trochu kontroverzní přirovnání se zvířaty, ale copak někdo té ovci stopuje, kdy naposledy pila mléko? Chodí někdo do chlíva budit všechna ta jehňátka, kůzlátka a selátka, aby náhodou nebyl nepřekročen nějaký standardizovaný interval? Já vím, je to trochu jiné, ona ta zvířecí mláďátka docela brzo přejdou i na jinou stravu, než mateřské mlíčko…

Vzpomínám na sebe a své první kojení. Samozřejmě rada zněla: „maminko, každé tři hodiny nakojte. Kdyby děťátko dlouho spalo, tak ho vzbuďte.“ A já si poctivě zapisovala časy kojení (každého kojení, asi 9 měsíců! Ty obsáhlé reporty bych možná ještě někde našla). A v noci byla na pochybách, zda mám budit, když tak spokojeně spinká…

I když jsem jako prvorodička byla ze všeho trochu rozklepaná, ten mateřský instinkt tam prostě byl. A tak, když spalo miminko, spala jsem taky a kojení přišlo až v momentě, kdy si řeklo dítě. Nechci samozřejmě paušalizovat, uvědomuji si, že jsou případy, kdy miminko potřebuje více krmení a trochu jinou péči, protože si to jeho stav žádá…

Vzpomínám na všechny ty rady a povinné postupy a říkám si, proč to víc nenecháváme na matkách? Proč si často jako matky tak málo věříme? Proč třeba nedostaneme radu „maminko, poslouchejte svoje děťátko a nakojte ho, až bude potřebovat…“ Třeba už to tak v porodnicích funguje, přece jenom jsou to tři roky, kdy jsem tam byla naposledy já.

Ale když jsem včera stála na té louce a pozorovala obrovské množství mláďat, přemýšlela jsem nad přirozeností života. Nad tím, jak se z našich dní pomalu vytrácí.

Je zcela přirozené, že dítě následuje svou matku. Je to matka, která zajistí přežití dítěte, takže je to přece přirozený instinkt, když se dítě drží své matky. Tak proč vidíme stále častěji obraz matky honící své dítě? Na hřišti, v obchodě nebo v parku? Proč dítě nenásleduje matku, tak jak se to děje na pastvinách?

Je něco v naší výchově, co ten přirozený instinkt „zabíjí“?

I já se stále učím naslouchat svému instinktu. Byla jsem vždycky zvyklá poslouchat, co mi radí druzí a zvykla jsem si ptát se na rady okolí a řídit se tím. Bylo pro mě těžké ustát svá rozhodnutí, pokud s tím někdo nesouhlasil. Ale s dětmi se změní hodně věcí a já zjistila, jak moc je důležité poslouchat samu sebe, jak moc je někdy na místě zahodit všechny knihy.

Jsem ráda, že jsem si našla svou přirozenou cestu, a když jsem někdy na pochybách, hledám odpověď uvnitř sebe.

Věřím tomu, že každé dítě je moudré a svým chováním pouze uspokojuje své aktuální potřeby

Za každou jeho reakcí můžeme najít konkrétní potřebu. A pokud si toto uvědomíme a přijmeme, můžeme v dětech přirozeně posilovat jejich potenciál, podporovat a rozvíjet jejich chuť k učení.

Pokud přijmeme, že děti samy dobře ví, co právě teď potřebují, věřím, že jejich přirozená radost ze života nezmizí.

Pomůžeme jim třeba tím, že je budeme vychovávat v podnětném prostředí, které nebude plné nesmíš, neber, nesahej, nech to, neskákej.

Každé dítě potřebuje smět něco udělat – například házet věci na zem. Přibližně okolo 8. měsíce to přijde na každé dítě. A opravdu vám nedělá schválně, když po několikáté hodí předmětem, který jste mu zrovna podali.

Nedělá vám naschvál ani to, že vám třeba při cestě na úřad skočí do všech kaluží a vy přitom potřebujete, aby zůstalo suché a ideálně čisté. Ale každé dítě potřebuje skákat, válet se ve sněhu, projít se bahnem, po trávě a v listí. A prožívat věci celým svým tělem.

A neříkám, že je v pořádku, aby házelo třeba jídlo na zem, protože je teď v tom „házecím“ období. Ani neříkám, aby vymetlo všechny louže plné bláta v momentě, kdy potřebujete dojít suší a čistí si něco zařídit.

Chci tím říct, ať dětem pouze nebereme tu jejich přirozenou potřebu.

A třeba příště, než si sednete ke stolu, si zaházejte něčím, co vy sama určíte – dejte mu vhodnou alternativu činnosti, kterou potřebuje dělat.

Nastavte si pravidlo, že do kaluží chodíte v gumákách a umožněte mu se v těch kalužích pořádně vymáchat…a pokud tuhle jeho potřebu kaluží uspokojíte, věřím, že příště vyhoví vašemu požadavku, že teď se potřebujete té louží vyhnout.

A tak věřme dětem, že nám to nedělají schválně. Dejme jim prostředí, v kterém mohou rozvíjet svou přirozenou moudrost a neberme jim chuť na sobě pracovat.

A ještě jedno srovnání si na závěr neodpustím. Těm všem ovečkám, které tam byly, bylo úplně jedno, kolik má která jehňátek, jakou mají srst, kolik váží a jestli už stabilně stojí. Ta zvířecí matka těžko pochybuje o tom, jestli je dobrá máma, když ta svá nenasytná mláďata odstrčí od přísunu mléka. A přesto by za ně „dýchala“.

A tak pojďme nesrovnávat. Sebe, jako mámy. Která jsme lepší a která to děláme lépe. Naše děti, jestli jsou „šikovnější“ nebo hezčí.

Každý máme svou cestu, která nám vyhovuje a určitý čas na zvládnutí věcí, které máme.

Takže maminky, k tomu našemu dni nám všem přeji, co nejméně pochybností v mateřské roli, co nejméně srovnávání, protože každá dáváme svému děťátku to nejlepší, co v danou chvíli dokážeme. A taky hromadu něhy sobě samým. Jen tak můžeme být něžné mámy .💗

 

Něžná máma, autorka eBooku "Rituály nejen pro dětskou duši". S láskou, s jemností s citem,...více info o mně zde>>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.